1. Rozpoznání možnosti úspor energií, zvýšení komfortu či spolehlivosti

Na samotném počátku je nutné stanovit základní záměr a odhadnout zda modernizace, nasazení automatizace, oprava či výměna technologie přinese některý ze zamýšlených cílů. Existuje celá široká škála postupů pro tato zjištění počínaje energetickými audity, koncepčními studiemi, analýzami spotřeb energií až po kvalifikované zhodnocení vizuálního stavu příslušných zařízení či jiných měření. Pro všechny postupy platí, že kvalita výsledku je závislá na zkušenostech a kvalifikaci odborníků, kteří toto zpracovávají.

V této fázi přípravy se především rozhoduje o přiměřenosti, modernosti a ekonomických parametrech navrhovaného technického řešení. 

2. Projektová příprava

Projektová příprava je nutný krok pro technické rozpracování příslušného záměru před vlastním realizováním. Je řada stupňů projektové dokumentace, které slouží pro postupné upřesňování celého díla, pro legislativní schvalování, pro výběr dodavatele, pro koordinace mezi jednotlivými profesemi až po prováděcí dokumentace. Pro rekonstrukce či modernizace stávajících zařízení především pro nasazení MaR (měření a regulace) často postačuje jen stupeň pro provedení díla.  

V této fázi se především balancuje mezi nákladností vlastního provedení a mezi funkčností vlastního záměru tj. tím, aby vlastní řešení nebylo nadbytečně nákladné, ale zase aby tlakem na cenu nebyl degradovaný původní záměr.

  

3. Realizace automatizace - MaR, úprav technologie TZB či jiných opatření

Struktura komunikační sítě velmi zjednodušeně ukazuje základní princip moderního řidícího a monitorovacího systému založeného na principech používání internetových technologií, otevřenosti pro komunikace se zařízeními různých výrobců a pro postupnou výstavbu rozsáhlého systému z malých celků.

topologie komunikace Datová kompatibilita, používání standardů a otevřenost systému poskytuje záruky pro budoucnost, že systém půjde dlouhodoběji používat a modernizovat spolu s dalšími inovačními cykly v IT technologiích současného internetově orientovaného světa.

Řadu prvků lze používat od různých výrobců. Integrace systémů na úrovni monitorování, která je obvyklá u řady SCADA systémů, v našem provedení navíc umožňuje i integraci na úrovni řídicího systému při používání I/O různých výrobců.

Architektura systému je rozdělena do vrstev, kde každou vrstvu lze rozvíjet, modernizovat a technologicky inovovat zcela samostatně.

Jednotlivé vrstvy systému lze označovat:

1. I/O - vstupy/výstupy pro teploměry, tlakoměry, relé, pohony a jiné akční a měřicí prvky. (0-10V, 4-20mA, Pt1000, Ni1000...)

2. Komunikační sběrnice mezi I/O a PLC (Modbus, Profibus, M-bus, P-bus, RS485...)

3. PLC - procesor na kterém je provozován řídicí program (průmyslové PLC různých výrobců, OS Linux, RT, ale i PC)

4. Komunikační protokoly pro BMS systémy (BACNET, OPC, protokoly výrobců PLC....)

5. Vizualizace a archivace dat - dispečerská pracoviště SCADA, web prohlížeče, prezentace historických dat...

6. Nadstavbové serverové služby pro rozsáhlé monitorovací systémy (Databáze s otevřenou API, Alarmserver, Proxyserver, Webserver...)

7. Nadstavbové nástroje pro optimalizace a propojení s analytickými nástroji (MATLab, Excel, firemní informační systémy....)

4. Využití monitorovaných dat při promyšleném provozování

Použití a realizace moderních technologií a řídicího systému ještě nemusí znamenat dosažení optimálního způsobu provozování. Důsledkem nesprávného provozování jsou obvykle vyšší spotřeby energií, nadměrné opotřebovávání strojních zařízení a nedosahování požadovaných parametrů vnitřního prostředí budov.

"Promyšleným provozováním" rozumíme především obsluhu a údržbu všech technoligií a automatizace budov vykonávat s vysoce kvalifikovanými pracovníky, kteří dokáží využívat vlastností instalovaného systému, mají dlouholeté zkušenosti s různorodými problémy technologií budov a úzce spolupracují s uživateli-správci budov. Základním prostředkem pro optimalizace, kromě preventivní údržby, je používání a správná interpretace historií průběhu měřených a regulovaných veličin.

Ještě vyšším stupněm pro optimalizace spotřeb energií je aplikování analytických a matematických nástrojů pro pokročilé algoritmy řízení s využíváním předpovědí počasí a modelů budov - MPC. Tyto metody jsme též ověřili na pilotních projektech a dále v rámci výzkumu a vývoje SW pracujeme na jejich snažší a širší použitelnosti.